Je to potřeba zažit

O kurzu systémové vektorové psychologie je potřeba mluvit jen opravdu velmi krátce, výstižně a s radostí, která vystihne celé to nastavení a provázanost, protože jinak se do toho člověk zamotá a rozepíše se...

To člověk zpočátku nesměle a lehce nedůvěřivě pozoruje tu krásnou ženu, která před ním chystá elektronické zázemí, co nakonec stejně nebude zapotřebí … a kdy si říká, že už toho tolik zná … a co ho ještě může překvapit… A pak je pomaloučku vtahován do příběhu duše…  A přestože už některé věci tolikrát slyšel, tak teď, kdy jsou podávány systematicky, v jednotlivých souborech jako kytky svázané do perfektně ladících kytic, se v něm najednou otvírají dveře do zahrady, o které vůbec neměl ponětí. Jedna informace navazuje na druhou, usazují se uvnitř těla nejprve v mozku, kde doplní už dřívější znalosti a vytvoří tak zase o něco úplnější puzzle příběhu života, aby pak procezené přes krk sdílením a vyprávěním s ostatními účastníky se usadily v srdci a pomohly zklidnit člověka, co tohle všechno vnímá, a s ním i jeho okolí.

Ale je to všechno veliké šméčko – člověk se přijde poučit, jak na ty naše ratolesti, aby se s nimi dalo vycházet, aby nezlobily, nebraly dětem hračky na pískovišti, byly vstřícné, radostné, uměly se podělit, domluvit s ostatními, ve škole aby jim to šlo, viděly smysl učení, neseděly celé dny jen u počítače …. No však víte, ten seznam může být hodně dlouhý. Jenže když to berete poctivě, tak najednou zjistíte, že to nejsou jen informace určené pro naše děti, ale zejména pro nás. Že to po nás se vlastně chce, abychom  se naučili, jak mít radost ze života.  Aby se nám v něm líbilo i přes tu každodenní pakárnu, únavu, průsery a tak… a aby se tak v něm líbilo i dětem, co se pak od nás učí tím, že opakují přesně to, co už umíme a děláme my.

Takže i když Vás zvou na kurz o tom, jak vyběhnout s dětmi – pozor – je to kurz o tom, jak vycházet sám se sebou, mít se rád, naučit se žít s tím, jaký jsem … a pak už je to fakt jednoduché – prostě to praktikujete i na ty děcka.

A je to povídání zase dlouhé … o kurzu SVP se prostě nedá mluvit krátce. Je to třeba zažít. Když se člověk nebojí, že u toho začne měnit i sebe a svůj svět. Když něco takového vstoupí člověku do života, nemá cenu váhat, zkrátka nastal ten správný čas.

Jana