Manžel je věčně nespokojený…. aneb Jak se vyhnout konfliktu

Manžel přijde domů a už z chodby je slyšet: „Kde mám zase ty papuče? V tomto domě nelze nic najít! Co to je?“…. A už jede. Je vám to známé?

Na plotně ho čeká vydatná a ještě horká večeře. A on, sotva se přiblíží k rozpálenému sporáku, hned vás začne upozorňovat, že brambory jsou nedovařené nebo špatně nakrájené, že cibule je málo a maso je připálené. Vy se po takovém komentáři cítíte jako vyždímaný hadr a máte pocit, že veškerá vaše snaha byla k ničemu. A on si jde s klidným svědomím sednout do svého oblíbeného křesla a když se tam zavrtá, tak ještě požádá o láhev piva. Ale ani tento klid nepotrvá dlouho. Dokonce i když  budete mít doma uklizeno, vytřeno a naleštěno, naškrobené ubrusy a pečlivě prostřený stůl… stejně někde najde chybu.

Poznáváte? Ať zkrátka uděláte cokoliv, bez ohledu na to, jak moc se snažíte, vždy a všude najde „vadu“ a „špínu“. Den po dni jeho nespokojenost roste a pro vás je velmi těžké zachovávat klid a nereagovat. Tak si jen mlčíte a snažíte se nehádat, protože převálcovat jeho argumenty svými prostě není možné.

Vzpomínky z minulosti

Smutně si vzpomínáte na své první rande? Jak byl pozorný a starostlivý? Vždy přišel včas, pamatoval na den vašeho narození a dokonce i na narozeniny vaší mámy! Věděl, jaké máte ráda květiny, co máte ráda k jídlu, váš oblíbený film… Jak byl ze začátku plachý a zdrženlivý, měl strach, že něco řekne špatně. A jak pozorně naslouchal příběhům z vaší minulosti, hlavně o vašich vztazích s jinými muži.

Ale teď je všechno jinak. Nyní se jeho ideální paměť obrátila proti vám. Místo inspirativních a láskyplných pohledů vidíte pohled plný výčitek, někdy doprovázaný slovy: „Pro někoho jiného se snažíš úplně jinak“….. „Druhému bys tak neodpověděla“.

Perfektní paměť vašeho manžela už vám nedělá žádnou radost. S každým dalším dnem jste vinná stále více a více. Vždy a v každé situaci. To je ta perfektní paměť! Říkáte si, že lépe je raději mlčet.

A i když jste s manželem svoji pěknou řádku let a na jeho neustálé reptání, poučování a opravování jste vlastně zvyklá a přijala jste tento jeho povahový rys, tak přesto si čas od času postesknete: „Jaká škoda, že jsem si toho v samých začátcích a v žáru vášně nevšimla.“

S každým rokem kritika a poznámky na vaši adresu narůstají. A někdy se dokonce až zdá, že si jen hlídá důvod, aby mohl „rejpnout“.

A možná, že jste si už zvykla a nevěnujete tomu pozornost. Myslíte si třeba, že ho stejně nezměníte. Ale hluboko uvnitř se vám chce ten nekonečný proud zastavit a vydechnout si od jeho reptání a věčné nespokojenosti!

To není život, ale neustálá hádka

Už máte ozkoušené, že reagovat na jeho negativní poznámky je zbytečné, že to jen pokaždé vyhrotí situaci a vy pak musíte čelit ještě většímu útoku. On se pak nakonec urazí, otočí se a jde si raději sednout do svého oblíbeného křesla k televizi nebo jde do garáže „opravit auto“ nebo jednoduše do hospody s kamarády na pivo. A vy zůstáváte poražená a s ničím. Jakýkoliv odpor z vaší strany se promění v ještě větší hádku. Ať zvolíte jakoukoliv strategii – urazíte se, vysvětlujete, dokazujete svou pravdu – všechno marné, nic se nezmění. Není možné mu dokázat, že se mýlí. Je to naprosto nemožná mise. Po takovém pokusu bude následovat pouze nový skandál a útok, ještě horší než dříve. Jste neustále ve špatné náladě, bojíte se něco říct, nebo udělat špatně, a jeho kritika jen roste. Začínáte se bát, že se mu opět něco nezlíbí a cítíte uvnitř velké napětí v očekávání negativních připomínek. O takovém společném životě jste rozhodně nesnily.

Kdy dělá dobrá paměť špatnou službu

Lidé, kteří přikládají velkou pozornost detailům, systémová vektorová psychologie definuje jako majitele análního vektoru. Příroda obdarovala vašeho manžela  analytickým způsobem myšlení, vynikající pamětí a speciálním vztahem i k těm nejmenším detailům. Tyto vlastnosti mu umožní zpracovávat velké množství informací a poté je co nejpřesnějším způsobem předat ostatním.

Co se ale stane, když se perfekcionismus análního vektoru a jeho zapálení pro detail nepoužívá správně, tj. k opravě chyb v sešitech, učebnicích, na tabuli nebo ve vědeckých zprávách? Pak všechno toto svoje „nadšení“ vylévá na ostatní. Aniž by si to samozřejmě uvědomoval, začíná takový člověk školit, učit a opravovat chyby i tam, kde toho není zapotřebí. A jak už to tak bývá, takové nepřiměřené chování pak samozřejmě způsobuje podráždění ze strany ostatních.

Měli bychom chápat, že veškeré vlastnosti, které nám příroda nadělila, mají své pozitivní i negativní projevy. Fenomenální paměť tak třeba pomáhá člověku, aby se z něho stal pozoruhodný vědec…  Anebo ho také může proměnit v ponurého a pomstychtivého jedince, který si bude až do těch nejmenších detailů pamatovat, jak se k němu kdo zachoval „nefér“ a bude čekat na „svůj den pomsty“. Svou křivdu bude prožívat znovu a znovu, jako poprvé. A také to bude ostatním připomínat.

Opravuje chyby nebo ponižuje?

Stejný princip funguje i u jeho další vlastnosti, kterou je důraz na detaily. Člověk s análním vektorem se narodil proto, aby mohl s přesností předávat informace a také opravovat nepřesnosti. Tuto svou vlastnost využívá ve své práci i doma. Pro tyto lidi je přirozené a normální opravovat všechno, co je řečeno, uděláno a napsáno nesprávně.

Ale jsou případy, kdy se to dostává „mimo kontrolu“, a osoba, která je ve špatné náladě nebo ve stresové situaci anebo zkrátka ve své práci nemůže uplatnit shůry dané vlastnosti, začne používat své kvality negativním způsobem. Místo toho, aby něco opravil a vyčistil chyby tam, kde je to potřeba, začne kritizovat, špinit a dělat ošklivé poznámky o vykonané práci nebo o někom jiném. Například při sledování televize se bude ke všemu vyjadřovat negativně, kritizovat umělce, moderátory … a to už nemluvě o politicích.

Takové „odpracování“ přirozených vlastností mu přináší dočasnou úlevu. Stres se tímto neodstraní, žádné potěšení nenastane, ale bolest z vnitřní frustrace se nakrátko zastaví. A protože nezná žádné jiné způsoby, jak se zbavit svých těžkých vnitřních stavů, člověk vhání sám sebe do kouta ještě více. Samozřejmě to pak od něj schytávají i ostatní.

Myslím si, že každý z nás byl někdy svědkem něčí věčné nespokojenosti. Možná, že to bude znít jako klišé, ale abychom mohli porozumět a pochopit důvody chování druhých, je třeba dostatečně pochopit také jejich úhel pohledu.

Co můžeme udělat?

Systémová vektorová psychologie nám odhaluje zvláštnosti lidského chování dle osmi typů vektorů, včetně vektoru análního. Díky pochopení vlastností každého vektoru můžeme rychle a snadno pomoci svým blízkým, porozumět jim, navázat s nimi bližší vztah a pochopit specifiku jejich nálad a chování. A to znamená, že pak budeme schopni vzájemně komunikovat bez konfliktů.

A teď – jak na to? Možná budete překvapeni, jak rychle a jakým způsobem se změní postoj vašeho manžela směrem k vám, jakmile ho začnete upřímně chválit. Žádost o radu či vyjádření vděčnosti i za úplně malou pomoc jsou schopné zapůsobit jako skutečná kouzla, jako to příslovečné mávnutí kouzelného proutku. Pro člověka s análním vektorem je projev úcty a vděčnosti od jeho nejbližších tím nejlepším „lékem“ na špatné vnitřní stavy, které způsobují všechnu tu negaci.

My všichni se vždy chováme podle svého vnitřního nastavení a svých vrozených vlastností. Je třeba si přitom uvědomit, že ostatní lidé se mohou (a také to pravděpodobně dělají) na stejnou situaci dívat z úplně jiného úhlu pohledu. Porozumění tomu, CO toho druhého nutí mít opačný názor na věc, je klíčem k uzdravení problémových vztahů, a to i v případě, že dnes se zdá být daná situace neřešitelná.

Dozvědět se více o tomto záhadném tématu a pochopit, co tíží vašeho manžela s análním vektorem a jak s ním najít společnou řeč, je už také možné díky e-booku s názvem „Od tvrdohlavého dítěte k nejhodnějšímu pod sluncem v 5 krocích“. Říkáte si, že je to přeci o dětech… ale kdepak, nejen o nich. Podvědomé mechanismy fungují stejně, nezávisle na věku, jen projevy dospělých bývají mnohem tvrdší. A jestli se potkáváte i s dětskou tvrdohlavostí, tak tím spíš je načase se s těmito informacemi seznámit.  Pokud budete dodržovat těch popsaných pět kroků, jsem si jistá, že váš vztah zahraje úplně jinými barvami.

Příklady jsou nejvýstižnější a mají dar popsat v krátkosti mnohem víc než suchá teorie. Zde proto jeden z nich:

Když paní Martina začala používat některé z předaných informací, všimla si, že manžel je najednou mnohem vstřícnější a iniciativnější:

Před půlrokem jsme si v Ikei pořídili poličku a manžel mi slíbil, že ji pověsí. Jenže na všechny moje prosby měl jedinou odpověď: Slíbil jsem, tak to udělám, teď ale nemám čas. Vyčítala jsem mu to, vyhrožovala, že zavolám souseda, ať mi poličku připevní, ale nic se neměnilo. Do té doby, než jsem zjistila, kde dělám chybu. Už jsem o nic nežádala, jen jsem si začala více všímat, jak je můj manžel precizní, a nahlas jsem to obdivovala. Častěji jsem se ho taky ptala na jeho názor. Pochopila jsem zkrátka, že má svoje vlastní kvality a že ho nemá smysl k nějakým rozhodnutím popohánět. No a světe div se, jednoho dne jsem přijela z práce o něco později a polička visela na zdi. A dokonce udělal i pořádek ve sklepě, aniž bych se o tom zmínila! Tolik let trápení a ono to jde zařídit úplně jinak!

Kdybych si sama na sobě neozkoušela, že to funguje a dává smysl a taky kdybych nedostávala takových milých vzkazů více, nikdy bych uvedený e-book nenapsala… Však nahlédněte a posuďte sami.

A pokud i vás těch několik doporučení přivede ke změně, napište mi o tom, budu se radovat spolu s vámi.

Žeňa.